Superman v každé roční době vám vyrazí dech

Tuto recenzi o komiksu se Supermanem začneme jak jinak než povídáním o Batmanovi. Mezi lety 1996 a 1997 vycházela série, která je každému českému komiksovému fanouškovi bezpochyby známá. Batman: Dlouhý Halloween od Jepha Loeba a Tima Salea nabídl surovou noirovou detektivku, ve které se Temný rytíř snaží vypátrat vraha, který vraždí lidi výhradně o svátcích. Temnou atmosféru Gothamu z tužky Tima Salea výborně doplňoval napínavý scénář od Loeba, jehož třešničkou na dortu byl kalendářní rámec. Ten dával celému příběhu jednoduchou, ale chytrou pointu.

Dlouhý Halloween je určitě povinná zmínka na každém seznamu nejlepších komiksů s netopýrem a třeba dodat, že všechna velká Batmanova díla, nejenom komiksová, co vyšla poté, jsou touto knihou alespoň trochu ovlivněná. Namátkově zvolme třeba posledního The Batman, který místy vypadá jako přímo převzatý z Dlouhého Halloweenu.

Kromě velkého dopadu na celý Batmanův mytos, dala série celému komiksovému průmyslu zásadní zjištění spolupráce Loeba a Salea je trefa do černého a po tolika letech jsou jejich díla povinná četba pro každého, kdo to se superhrdiny myslí vážně. Spolu se k Batmanovi ještě vrátili a pokaždé s úspěchem. I tyto komiksy vyšly u nás.

Jenže to není všechno. Jedna součást životního díla dvojice Loeb a Sale u nás ještě chyběla. Alespoň do loňska. Crew v rámci jejich Edice Legendy DC vydala Superman v každé roční době a jediná otázka, která se po přečtení knihy nabízí je, proč to trvalo tak dlouho.

Je velmi zajímavé porovnávat Dlouhý Halloween s Každou roční dobou (odpusťte tuto „zkráceninu“), protože oba komiksy jsou si tak strašně podobné, ale zároveň diametrálně odlišné. Určitě nejlépe fungují spolu, protože společnou vlastností obou děl je to, že obě jsou charakterové studie dvou odlišných postav a a výsledný kontrast výborně vyzdvihuje jejich největší přednosti. Tomu, že Superman v každé roční době je trochu duchovní nástupce Halloweenu svědčí i to, že tato kniha vyšla rok po něm.

Čtyři roční období

Oba komiksy mají i podobnou rámcovou kompozici – kalendář. Zatímco se Batman motal kolem svátků, ústředním motivem Supermana v každé roční době jsou roční období. Stejně jako rok má jaro, léto, podzim a zimu, i tento komiks má čtyři stejnojmenné sešity. Ale nenechte se zmást, nejde o prvoplánový nápad. Ve střídání ročních období se odráží i celý příběh a jde tak o jednoduchou, ale chytrou metaforu, která funguje snad ještě o trochu líp než svátky v Batmanovi.

Jaro mapuje Clarkovo opuštění Smallville. Je to melancholická kapitola, protože tu končí důležitá část jeho života. Zároveň ale vyznívá optimisticky, protože spolu s rodinou Kentových stojíme u zrodu největšího hrdiny na světě. Léto se pak už odehrává v Metropolis, kde se Superman ocitá na výsluní přízně. Město šílí po každé zmínce nového zázraku a muž z oceli zachraňuje jedno ohrožené dítě za druhým. Jenže nic netrvá věčně a po slunečném létě musí přijít i podzim, nedej bože zima…

Možná jste se z předchozích řádků vyděsili, že jde jen o další origin story, kterých je tolik, že vám lezou krkem. Ano, u nás jich vyšla skutečně hromada a ano, Superman v každé roční době má k takovému příběhu fakt blízko, ale pojetím, jak se k tomuto konceptu staví, se od ostatních knih v mnohém liší.

Netypické origin story

Například výbuchu Kryptonu nás Loeb ušetřil. Objevování svých schopností už ale ne. S výjimkou první kapitoly je ale Superman už aktivním a známým hrdinou, jen nezkušeným. Právě na této nezkušenosti se staví celá zápletka. Clark chce zachránit úplně všechny, ale i když je někdo, kdo dokáže chytit kulku v letu, stejně kolem něj lidé umírají. Loebovy se mistrně povedlo vystihnout Clarkovo vnitřní trápení, a to bez použití jakýchkoliv vnitřních promluv postavy.

Monology nechává na ostatních. První kapitola je vyprávěná Jonathanem Kentem, kterého následně vystřídají Lois Laneová, Lex Luthor a Lana Langová. Je to skvělý způsob vyprávění, protože nám nabízí detailní sondy do myslí důležitých postav a čtenář je díky tomu lépe pochopí nejen v kontextu této knihy, ale celé jejich historie.

A komu by to nestačilo, po přečtení tohoto dojemného příběhu vás budou čekat ještě tři krátké povídky, a pokud jste se málem rozbrečeli u hlavního příběhu, tady se už fakt neudržíte.

Kniha má tedy co nabídnout i těm, co mají se Supermanem něco přečteného. Někoho navíc potěší i řada easter eggů například na původní film z roku 1978. Nebo si naopak všimnou momentů, které později použili tvůrci dalších děl.

Velkolepá kresba

Jak už jsem předesílal na začátku recenze, kresba Tima Salea doplňuje scénář na výbornou. Místy působí jednoduše, až dětsky, ale čím víc ji čtenář zkoumá, tím se mu jeví detailnější. V momentě, co otevřete knihu na některé z dvoustránkových kreseb, nestačíte žasnout. Znovu, na první pohled jednoduché, ale Saleova mistrná práce s kompozicí dokonale vystihuje velikost a úžasnost Supermana. Každá taková ilustrace je mistrovské dílo. Tim Sale už bohužel není mezi námi, ale jeho práce se bude obdivovat ještě velmi dlouho.

Kresbě ve velké míře pomáhají barvy Bjarna Hansena, jehož pestrá, hřejivá paleta podtrhuje rozdíl mezi touto knihou a temným, chladným Dlouhým halloweenem.

Škoda jen, že kvalita ilustrací působí místy trochu rozmazaně, ale to si všimnete jen párkrát. Chyba ani nemusí být na straně Crwe, třeba už takové byly podklady, se kterými pracovali. Jednou jsem také našel chybu v letteringu, nebyl vycentrovaný v bublině, ale to už je fakt hnidopišství.

Na závěr

Dojemné a inspirativní. Tohle přečtete jedním dechem a týdny o tom ještě budete přemýšlet. Ohromující spojení geniálního scénáře a velkolepé kresby. Pokud jste fanoušci Supermana, dost možná jeden z nejlepších komiksů, co kdy přečtete. Pokud jim nejste, tak budete.

Děkuji nakladatelství Crew za poskytnutý recenzní výtisk.