The Orville ve 3. sérii dozrál a zvážněl

To, že je Seth MacFarlane velký fanoušek Star Treku – takový, že si dokonce zahrál podporučíka Riverse ve Star Trek: Enterprise – to již nějakou dobu víme. Jeho sci-fi The Orville z počátku mohlo budit dojem, že to bude jen parodie právě na tuto ságu, ale postupně se ze seriálu stala skutečná pocta Genu Roddenberrymu. Sice občas protkaná humornými skeči pro odlehčení témat, ale jinak plná přesně toho, co dal Roddenberry Zemi budoucnosti do vínku: tolerance, mírumilovnosti, rozhodnosti a touhy po vzdělání, zkoumání a lepším já.

První dvě série měly velký úspěch, a tak nebylo divu, že třetí série dostala nejen zelenou, ale i větší rozpočet a nový název. The Orville s podtitulem The New Horizons u nás vyšla na Disney+ a byla to opravdu jízda.

The Orville: Komediální drama

Pro ty, kdo neví, o čem seriál je, tak ve zkratce: pojednává o dobrodružstvích členů Planetární Unie, lidí a mimozemšťanů, na jedné z jejích vesmírných plavidel, na palubě lodi The Orville. Většina epizod se odehrává v jejích prostorech, ale je v nich prostor i pro cizí planety a napínavé vesmírné bitvy.

Seriál nabízí skvěle napsané postavy, které jsou v The Orville dnešním lidem podobnější než ty, které jsou ve Star Treku. Jsou méně upjaté, mají rády hudbu z naší éry, rády se napijí něčeho ostřejšího a klidně se druhý den probudí s kocovinou. Dělají chyby. Nakonec ale vše napraví, nebo se za to alespoň omluví a nesou za své činy odpovědnost. I proto jsou sympatické a divák se s nimi může snadno sžít.

Děj může působit epizodně, ale nenechte se tím zmást. Linky z první série prosakují až do třetí a vše je velmi dobře promyšlené. Jednotlivé charaktery si pamatují, čím prošly, a vyvíjejí se. Trápí se tím, co se jim stalo. A snaží se s tím vyrovnat po svém.

Ačkoliv se jedná primárně o komediální seriál, po vzoru původních Star Trek sérií si od začátku vybírá vážná témata, která jsou v dnešní době aktuální. A to ať už se jedná o spíše humorné zápletky se závislostí na pornu a cigaretách, nebo o rozmýšlení se nad tím, zda máme právo ovlivnit život novorozeného dítěte změnou jeho pohlaví, abychom jej ušetřili od budoucích perzekucí společnosti. S každou epizodou jde The Orville hlouběji a hlouběji a tne přímo do živého. Nebojí se probírat ani otroctví, revoluci či genocidu. Ze všeho si laskavě utahuje, ale nic neznevažuje.

The Orville: The New Horizons

Ve třetí sérii mohli ve všem zajít ještě mnohem dál: už v první epizodě The Orville: The New Horizons s názvem „Electric Sheep“ je totiž na první pohled vidět masivní nárůst rozpočtu. Flotila Planetární Unie se nám ukazuje v plné parádě (připomíná to první TOS filmy a jejich předváděčky techniky a jak znám MacFarlanea, tak zcela záměrně), a ani v dalších epizodách se nebojí představovat nám krásy vesmíru a detaily veškerých zobrazovaných technologií. Vesmírné bitvy, které v The Orville probíhají, jsou teď na takové úrovni, že hravě strčí leckterý velkofilm do kapsy. Lodě Unie navíc dostaly nové stíhačky, Pterodony, pro rychlejší akci a novou výbavu. Vyšší množství financí je popravdě vidět i na kostýmech: třeba Kayloni, včetně Isaaca, dostali zbrusu nový, míň oldschoolový, robotičtější vzhled.

Humor samozřejmě zůstal, přeci jen je to MacFarlane. Ale je více upozaděný, do popředí se dostalo spíše drama. Můžeme tak sledovat, co se stane s posádkou, když jeden její člen spáchá sebevraždu. Jaké jsou důsledky toho, když rozhodujeme o něčím životě, místo aby si jej zvolil sám. Co se stane, když budete šlapat po vám podřízených. A mnoho jiného. Některé epizody vyloženě drnkají na vaše emoce a snaží se vám způsobit depresi. Zároveň jsou to ale ty nejlepší a nejsilnější ze série.

Kromě těchto novinek jsme se dočkali i malé změny v posádce: Gordonu Malloyovi u kormidla nově sekunduje podporučík Charly Burke. Charly je tak trochu interní antagonistkou a zároveň hrdinkou série a buď ji budete milovat, nebo ji budete nesnášet. Ať tak či onak, její charakter vzbuzuje silné emoce, nutí člověka k přemýšlení nad tím, jak by se zachoval on sám a možná i ti, co ji vnímají v průběhu dílů negativně, na ni nakonec názor změní.

The Orville: The New Horizons ale nepřinesl jen toto. Třetí série je plná politiky, kompromisů a ústupků. Hrůzy z Kaylonské hrozby. Dozvěděli jsme se více o Krillech, Kaylonech i o Moklanech, podívali jsme se na nové planety, opět jsme se mohli zúčastnit Rady Planetární Unie. V jedné epizodě se i ve větší roli objeví prezident Unie, Alcuzan. Univerzum The Orville je zkrátka s každým novým dílem pestřejší a zajímavější, a za konečné rozuzlení si zaslouží jedničku s hvězdičkou. Ale nechci spoilerovat, budete se zkrátka muset na vyřešení Kaylonské problematiky sami podívat.

Jeden z těch lepších „Treků“

Je The Orville nejlepší seriál všech dob? Ne, to není. Má své mouchy, občas se setkáme s nelogickým jednáním posádky a ne vždy nám všechno sedne. Ale rozhodně je to jeden z těch lepších novodobých „Star Treků“ a doporučuji mu dát šanci: překonává jak Discovery, tak Picarda (minimálně první řadu určitě). Utopie Planetární Unie totiž v tomto vesmíru stále funguje, a jak The New Horizons předvedly, velmi účinně.

Už teď se mluví o čtvrté sérii, ačkoliv se původně mělo za to, že tato bude poslední. Držím celému týmu palce, aby mohli pokračovat s natáčením i nadále. Ale pokud by již žádné další díly nebyly, zůstal by mi alespoň ten pocit, že jsme se v The Orville: The New Horizons dočkali důstojného zakončení všech nejdůležitějších linií. A to je v dnešním chaotickém seriálovém světě co říct.